Změna displeje

[JPLABS]

tady je odkaz na VLF přijímač. Nelze to oprásknout, je to jen startovací bod pro vývoj vlastního přijímače pro detektor blesků:
http://home.pon.net/785/equipment/build_your_own.htm
http://www.home.pon.net/785/equipment/h ... ceiver.htm
Poznámka: krystalka to není a Božské Arduino tam také není.

Pro detekci blesků se dá dobře použít přijímač pro příjem časových signálů z vysílače DCF 77 kHz. Anebo, jestli si dáte práci, ve starých časopisech Amatérské Radio (tak 70-tá léta), najdete schema pro příjem signálu z OMA 50 kHz. Ten vysílal z českýchLibic časové značky až do roku 1995. Pak to vypnuli.
Tady je odkaz na vhodnou feritovou tyčku pro anténu:
https://ferity.cz/ferity/tycinky-a-ante ... 0000020459

[Caster]

@hafca

Problém je klasický – výměna displeje nevyžaduje jen jinou knihovnu pro LCD driver, ale i správnou konfiguraci touch controlleru, který je na shieldu samostatný čip s vlastním pinoutem.
Tady je systematický postup, jak na to:

1. Zjisti přesný LCD driver (ID read)
Než cokoliv jiného, pusť tento sketch z knihovny MCUFRIEND_kbv:

// Stáhni: https://github.com/prenticedavid/MCUFRIEND_kbv
// Spusť příklad: MCUFRIEND_kbv → diagnose_TFT_controller

Vypíše do Serialu ID čipu (např. 0x9341, 0x9486, …). Dratek displej se tváří jako ILI9341, ale jsou varianty s ILI9486 nebo R61505 – tohle ti to potvrdí.

2. Displej – použij MCUFRIEND_kbv místo Adafruit_ILI9341
Pro Mega shield (16bitová paralelní sběrnice) Adafruit_ILI9341 nefunguje – ta je SPI. MCUFRIEND_kbv automaticky detekuje controller a správně obsluhuje D0–D15 přes Mega piny 22–37 nebo 30–37 (záleží na shieldu).

#include <MCUFRIEND_kbv.h>
MCUFRIEND_kbv tft;

void setup() {
uint16_t ID = tft.readID();
tft.begin(ID); // funguje pro ILI9341, ILI9486, i jiné
}

3. Dotyk – samostatná část (XPT2046 nebo resistive 4-wire)
Na tomto druhu shieldu bývá dotyk buď:

a) XPT2046 (SPI touch controller) – pak potřebuješ:

#include <XPT2046_Touchscreen.h>
// nebo URTouch s nastavenou SPI variantou

b) Resistivní 4-wire připojený přímo na analogové piny (YP, XM, YM, XP) – pak:

#include <TouchScreen.h> // Adafruit

// Typické piny pro Mega shieldy tohoto typu:
#define YP A1
#define XM A2
#define YM 7
#define XP 6

TouchScreen ts = TouchScreen(XP, YP, XM, YM, 300);

Přesné piny najdeš v demoskečích, které jsi stahoval od prodejce – hledej konstanty YP, XM, YM, XP nebo TS_CS.

4. Proč nefunguje touch s ILI9341 knihovnou?
Adafruit_ILI9341 jednoduše žádný touch neobsahuje – to jsou dvě nezávislé věci. Touch musíš inicializovat zvlášť, ať už s TouchScreen.h nebo XPT2046_Touchscreen.h.

5. Praktický postup pro přepsání projektu
Původní projekt nejspíš používá UTFT + URTouch. Nejjednodušší cesta:

1. Nech UTFT – přidej do něj inicializaci ILI9341_16:

   UTFT myGLCD(ILI9341_16, 38, 39, 40, 41);

2. URTouch nastav na správné piny pro tvůj shield (z dema prodejce).
3. Alternativně přejdi kompletně na MCUFRIEND_kbv + TouchScreen.h a přepíšeš jen volání grafických funkcí (jsou podobná Adafruit GFX API).

Pokud sem hodíš obsah toho dema od prodejce (nebo odkaz na stažení), konkrétně ty řádky s inicializací touch pinů, poradím přesněji.

[JPLABS]

Toto je exemplární přístup Arduinistů k řešení problémů. Problém je Detekce blesků. Arduinista neví jak detekovat blesky, protože o blescích ví EnÓno. Arduinista proto začne od konce a sice displejem. Arduinista řeší barvu a velikost displeje. Co bude displej ukazovat, je tak nějak vedlejší.
Takovýchto Arduinistických konstrukcí je po internetu ve světě miliony. Příklad: jak změřit impedanci reproduktoru pomocí Arduina. To si dejte v angličtině do vyhledávače. Dozvíte se pěkný ptákoviny. Anebo různá "udělátka" s Arduinem na měření toho či onoho. Ústředním bodem problému je vždy Arduino s displejem.
Prostě se tím jen potvrzuje platnost Parkinsonových zákonů.

[hafca]

Dík za snahu mi pomoct. Odkaz jsem dával hned do prvního postu. A jak už jsem psal včera, poradil jsem si sám. Stačilo upravit knihovnu a všechno funguje.

[hafca]

Toto je exemplární přístup Arduinistů k řešení problémů. Problém je Detekce blesků. Arduinista neví jak detekovat blesky, protože o blescích ví EnÓno. Arduinista proto začne od konce a sice displejem. Arduinista řeší barvu a velikost displeje. Co bude displej ukazovat, je tak nějak vedlejší.
Takovýchto Arduinistických konstrukcí je po internetu ve světě miliony. Příklad: jak změřit impedanci reproduktoru pomocí Arduina. To si dejte v angličtině do vyhledávače. Dozvíte se pěkný ptákoviny. Anebo různá "udělátka" s Arduinem na měření toho či onoho. Ústředním bodem problému je vždy Arduino s displejem.
Prostě se tím jen potvrzuje platnost Parkinsonových zákonů.

Nemohl bys léčit tvůj midrák z Arduina někde jinde? Nebo jsi jen grafoman, který má potřebu psát jakmile někde uvidí zmínku o Arduino? Případně si založit na tohle svoje vlákno?
Já o tvoje rady nestojím, tak už sem prosím nic nepiš. Děkuji