Změna displeje

[hafca]

Chtěl jsem si postavit detektor blesků ze stránky https://www.hackster.io/Mobifu1/arduino ... dar-ca4f52.
V originále je displej SSD1289+shield pro Arduino Mega. Ten jsem nenašel a nahradil jsem ho displejm https://dratek.cz/arduino-platforma/989 ... y-3-2.html a shieldem k tomu doporučeným.
Myslel jsem si, že bude stačit změna knihovny, ale spletl jsem se, nestačí. Kompilace projde jak s SSD1289, tak i s ILI9341_16. S původní knihovnou jde dotyk, ale jak se dalo čekat nejde displej. S knihovnou ILI9341 jde displej, ale nejde dotyk.
Zkusil jsem použít to, co je v demu u prodejce displeje, ale nechytám se.
Mohl by mě někdo poradit jak dál?

[JPLABS]

Nejlevnější a vůbec nejspolehlivější detektor blesků je na webu už mnoho let:
https://map.blitzortung.org/#5.42/48.877/9.557
Provozují to Němci. Můžeš si udělat vlastní přijimač, detektor dle jejich návodu a zapojit se do jejich sítě. Je k tomu potřeba prostor na zahradě pro anténu (ta je dost rozměrná) a non-stop internetové připojení.

[hafca]

Zahradu nemám, takže to je pro mě nereálné.
Čidlo je doma, mám s ním udělaný detektor, ale s displejem 5110 a jeho čitelnost a možnosti jsou omezené. Proto zkouším tohle.

[JPLABS]

Hmm, ta webstránka hackster.io je web stránka čínských dětí. Předně, než se pustíš do nějakého projektu, je dobré vědět jak to vše funguje. Třeba ty blesky. Chce to vědět co to je blesk, jak skutečně vypadá. Když vznikne blesk, vznikne také elmag ráz.Ten má extrémně dlouhou vlnovou délku. Kvůli tomu musí být velká antena a musí být všesměrová, protože nevíš jakým směrem blesk vznikne. Ta antena se realizuje drátem namotaným na velký dřevěný buben nebo něco takového. Na takovou antenu musíš mít místo, tu nedáš na skříň ani pod postel.
Aby jsi určil místo kde blesk vzniknul, potřebuješ aspoň dvě takové anteny, které jsou od sebe hodně daleko. Několik kilometrů. Ze dvou míst pak určíš místo vzniku blesku. Takhle to dělá ten německý web. K antenám potřebuješ přijímač na extra dlouhých vlnách. Tady ti žádný čínský čidlo nepomůže. Prostě to čínský čidlo anténu nenahradí. Od objevu elektromagnetických vln platí, že nejlepší zesilovač je antena. V tom ti nepomůže ani Božské Arduino.
Takže, připoj se na internet a když budeš chtět vědět, kde se to blejská, mrkni na německý web. Mají to v reálném čase se zpožděním 4 sekund.
Najdi si nějaký jiný projekt, doporučuju bez Božského Arduina. Co třeba postavit si přijímač pro příjem na krátkých vlnách? Na krátkých vlnách se stále vysílá. Aspoň by jsi se naučil něco z elektroniky. Víš třeba co to je oscilátor a jak funguje? Zvládneš namotat cívku na feritovou tyčku? A co třeba amplitudová modulace, víš jakou frekvenci používá? Dokážeš sestavit nízkofrekvenční zesilovač? To jsou absolutní základy elektroniky. Tím začni.

[JPLABS]

Třeba si postav něco užitečnýho, co ti pomůže a co budeš dál používat. Co třeba přesný nízkofrekvenční geneátor?
Ten se ti hodí. Tady máš schema: http://www.jplabs.co.uk/edu/2t-osc.html
Můžeš k tomu přidat tvoje Božské Arduino a naprogramovat ho na přepínání rozsahů a měření výstupního kmitočtu a amplitudy. Měření kmitočtu pomocí Arduina není vůbec žádná sranda, má-li měřit přesně s přesností a rozlišením 1 Hz.

[Cmrnda]

Chtěl jsem si postavit detektor blesků

A na co?
Nejlepší detektor, si myslím že je indikátor podle toho, kde nejblíž už bouchlo, tj. např. podle napětí na nn vedení a přídavného uzemnění mimo zónu ochranného pospojování. Čím dál, tím líp. Podle napětí si vyhodnotíš kilometry a přepočítáč na microkontroléru.

[JPLABS]

Ano, k čemu vlastně detektor blesků? Je to ptákovina. V 70-tých letech v časopise Amatérské radio (dnešní Amaro alias Praktická elektronika) vycházely stejné ptákoviny. Akorát tenkrát bez Arduina. Dneska musí být ptákoviny s Arduinem, jinak by nebyly cool. Také si vzpomínám na knížky typu "50 zajímavých konstrukcí z elektroniky". To byly sbírky ptákovin. Vydávalo to SNTL, kterému se říkalo Sentinel. Autorem Sbírky ptákovin byl proslulý Sláva Nečásek. Ale dost vzpomínání.
Reálně, nejrozumější detekce blesků je systém na blitztortung.org - viz Wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/Blitzortung. Jestli chceš něco jednoduchýho, tak si stoupni k oknu a koukej. Až se zablejskne, počítej jedna, dvě, tři atd. Až uslyšíš hrom, tak číslo ke kterýmu jsi se dopočítal, vynásob 330 a máš vzdálenost v metrech.

Ze sítě nn blesk nezjistíš, protože síťový rozvody mají přepěťový ochrany a je na vedení tolik rušení, že se ti tam blesk ztratí. Krom toho, k monitorování rozvodný sítě je potřeba analyzátor sítě: http://www.jplabs.co.uk/projects/bh1000a.html. To vůbec není jednoduchý. Je potřeba mít proudové snímače http://www.jplabs.co.uk/projects/bh400a.html, oddělovací trafo, digitální osciloskop a diferenciální sonda. Což asi netušíš co to je a jak to funguje. Diferenciální sonda stojí často víc než samotný osciloskop. Technicky vzato, kdyby jsi měl větší znalosti elektroniky, mohl by jsi si diferenciální sondu vyrobit. Bez Aduina, pochopitelně.

Jestli chceš vytvořit něco jednoduššího, co má smysl, udělej si logickou sondu, takový "detektor logických jedniček a nul" http://www.jplabs.co.uk/edu/bh104.html. K tomu Arduino nepotřebuješ. Použiješ to při konstrukci s logickými obvody. Co malýho smysluplnýho se dá udělat s Arduinem? Moc toho není. Třeba generátor slov. Myslím digitálních slov, s šířkou do 8 bitů a ne moc velkou hloubkou paměti a ne moc velkou rychlostí. To není náročný projekt. Generátor slov se ti může hodit při oživování konstrukcí s logickými obvody. Profi generátor s variabilní šířkou slova, velkou hloubkou paměti a velkou rychlostí (ke 100 Mhz), uděláš s klasickými ACTTL obvody bez Arduina.

[Caster]

Senzor detekce blesků AS3935, I2C/SPI

[JPLABS]

dík za odkaz. Podstatný je datasheet toho obvodu: https://www.laskakit.cz/user/related_fi ... asheet.pdf. Když koukneš na obrázky 10, 11 a 12, uvidíš že celá "detekce" spočívá v připojeném paralelním LC obvodu na vstupu IN proti napájení 0Volt. V tabulce 7 se dočteš, že antena L má být naladěná na dlouhý vlny 500 kHz. To není nijak nízká frekvence. Na 500 kHz generuje rušení kdejaký domácí spotřebič. Třeba, v sousedním bloku co bydlím, si člověk pořídil elektroauto a k němu nabíjecí sloup. Když nabíjí auto, šíří rušení na 300 metrů okolo. Slyším to v rádiu od UKW až po LW.
Jenže bleskový výboj z mraků generuje elmag vlnu v Extra-LW. Chce to antenu na mnohem nižší frekvenci (mnohem delší vlnovou délku) než 500 kHz. Někde pod 1 kHz nebo spíš stovky Hz.
Tenhle obvod a detektor co Laska nabízí bude chytat kdejaké rušení. Prostě to je detektor rušení spotřebičů.
Na tom modulu je CoilCraft cívka: https://www.coilcraft.com/getmedia/df53 ... ma5532.pdf.Ta má rozsah 500 kHz až 2 MHz. Všimni si na straně 2 datasheetu závislost Q na frekvenci. Při 500 kHz (které si žádá obvod detektor blesků) je Q cívky skoro nulové. Maximum Q je při 1 Mhz. Už od pohledu tomu kmitočtu odpovídají rozměry té CoilCraft cívky. Je příliš malá pro 500 kHz.
Jako detektor blesků by to mohlo fungovat s větší antenou, když vypájíš tu CoilCraft cívku a dáš místo ní dlouhou feritovou tyčku laděnou na 500 kHz nebo nižší frekvenci (čím nižší kmitočet, tím delší je potřebná feritová tyčka pro antenu) a za podmínky, že to pak umístíš někde v přírodě, daleko od civilizace. Z onoho místa mimo civilizaci, kde to umístíš, ti pak detektor pošle bezdrátově třeba smskou zprávu, že chytil impulz.
Jestli ale ten obvod, detektor blesků nefunguje na mnohem nižších frekvecích než 500 kHz, bude to chtít laděný obvod s feritovou antenou na 500 kHz, k tomu band-pass propust, filtr na 500 kHz.

Napájení: žádný spínaný zdroj, ale z baterie s lineárním stabilizátorem.

Idea, k čemu užitečnějšímu použít ten obvod:
když na vstup dáš laděný LC obvod, tzn. laděný otočným kondenzátorem ze starých rádií a přiděláš čítač, měřič frekvence, mohl by jsi detekovat frekvenci na které ruší nějaký domácí spotřebič. Kdysi se dělali tzv. "sací měřiče signálu". Prostě jsi měl vstupní LC obvod, který jsi ladil otočným kondikem a detekoval jsi, kdy se to chytne. Takhle se měří vyzařovaný signál nějakého oscilátoru. To s tímto obvodem jde udělat. Otázka je v jakém rozsahu. Z toho datasheetu jsem se nikde nedozvěděl, v jakém rozsahu má být frekvence LC (FLCO). Stálo by zato to vyzkoušet. Ale to je hraní si s cívkami, laditelným obvodem. Také navrhnout a realizovat, odměřit band-pass filtr pro 500 kHz, to není práce pro Arduinisty. K této práci, naladění LC obvodu to chce mít nějaké vybavení, typicky RLC můstek, generátor sinus signálu a analogový osciloskop. A také znalosti vf obvodů, signálů, jak fungují oscilátory, jak se navrhují a realizují pásmové propustě, jak měřit slabé signály atd atd. Prostě, tohle není nic vhodného pro Arduinisty.

Praktické konstrukční problémy:
Jeden z hlavních praktických problémů bude, kde dnes sehnat velkou, dlouhou feritovou tyčku. Tak minimum 20 cm nebo delší. Přeci jen starých elektronkových a tranzistorových rádií z doby před 50 lety a více, už ve sběrném dvoře moc není.
A až tu feritovou tyčku seženeš, jak Arduinista spočítá, kolik závitů a jakým drátem má na cívku namotat?

[hafca]

Děkuji za podnětné připomínky. Krystalku a podobné věci jsem stavěl už dávno a opakovat to se mi nechce. A jestli je to užitečné, to nechte na mě. Myslel jsem, že se tu najdou lidé, kteří rozumí psanému textu a poradí mi něco k věci. No, nenašli a tak jsem si nakonec poradil sám.