Aby jste pochopili o co mi jde. I když od dráťáka tohle chápání neočekávám. Příroda, přírodní zákony, ne ty fyzikální. Pozorováním počasí a přírodních jevů se můj předek zabýval už když seděl v jeskyni a snažil se dostat na morek uprostřed kosti mamuta. Od té doby chápeme o trochu víc a umíme i o trochu víc. Ne doslova. Umíme jen tolik co nám okolí a současná věda dovolí. Na mobil by můj prapředek v jeskyni koukal stejně jako ty na to co přijde po nás za 1000 let. A to neznamená, že oni za 1000 let budou chytřejší. Tolik úvod.
Meteorologií se zabývám několik let. Tedy ne v tom duchu, že bych dělal nějaké přehledy a tak ale tím, že manželka (nevím proč a zjišťovat to nebudu) má utkvělou představu že se podle toho kolik stupňů C hlásí naše meteo stanice, že se dobře oblékne tak aby jí nebyla zima a ani teplo když za 10 hodi bude vyrážet na druhé straně Prahy z práce.
Mám tedy meteostanici co je propojená s Raspberry Pi které z ní stahuje data a ty zpracovává do nějakých přehledů. Jak jsem psal tak používám program weewx který je celý napsaný v pythonu a umožňuje doplnit ho o další sbírané hodnoty. Primárně se tedy zaměřuje na počasí, tj. umí sledovat blesky, umí sledovat výšku sněhu, hurikány, tornáda a jiné
pro nás zajímavé hodnoty. Ale s trochou snahy umí sledovat i jiné hodnoty které nesouvisí s počasím, tj s tím co neovlivníme ale dokáže sledovat jiní enviromentální hodnoty. Tj. primárně to co na planetě necháváme my. Prach, smrad, jedy ve vzduchu a půdě.
A pak něco co nesouvisí s počasím, co neovlivníme ale můžeme toho využít. Moje část o
sledování světla. Proto je samostatně. A teď trochu té osvěty. Rostliny na celé planetě potřebují ke svému růstu pár věcí. Vodu jako nosič živin, živiny, světlo které provádí fotosyntézu a ukládá živiny do rostlinné masy. Život rostliny má několik cyklů ale pro to co zajímá nás (u rostlin co nám dávají stravu) je to růst, květ, tvorba plodů, zrání plodů. Rostlina ve fázi růstu kdy tvoří zelenou hmotu, tj. co nejvíc listů které budou zachytávat světlo potřebuje jiné živiny než při tvorbě květů, než při tvorbě plodů a než při zrání plodů. Rostliny jinak reagují při jiném osvětlení. Rostliny při modrém barevném spektru tvoří zelenou hmotu, při červeném spektru květy a plody, zelené a čiré jim nedává nic, to potřebujeme my-lidi abychom viděli. tedy když svítí modré světlo tak rostliny spotřebovává jen ty živiny které jí pomáhají tvořit zelenou hmotu, ostatní živiny které jsou zase dobré na květ a plod (to je například fosfor, železo) rostliny nepožijí a v půdě se ukládá a reaguje na jiné sloučeniny.
V hydroponii (kterou mám dlouhé roky na balkoně já) žádná půda není a to co rostliny dostanou je jen voda do které přidávám tekuté hnojivo. No a když přeskočím od teorie k praxi tak při modrém světle (to bývá hodně na jaře-v našich zeměpisných šířkách) tak mohu; a budu;
dávkovat hnojivo (spuštěním
Peristaltického čerpadla) . Rostliny tak dostanou v tu správnou chvíli jen to hnojivo co potřebují. Takhle fungují na profi úrovni obří skleníky co hydroponii "vyrábí" rajčat i 2x ročně. Tak tohle budu vyrábět. Mám to v hlavě už několik let. Ale. chtěl jsem použít Rpi3a kódy v pythonu. Jenže nenašel jsem rozumný a jednoduchý connector na MySQL tak jako to má Arduino. Jen pár řádků kódu a ono to funguje. A pak ve wire se mi programují líp jak v pythonu. Ten je pro mě nějaký chaotický ale hlavně
nesoulad verzí. Mám kód na 2,7 pro jedno čidlo a kód pro 3 pro druhé čidlo a spojit ty kódy nelze. To v pythonu nevyřešili vůbec userfriendly. Například tady je
dávkování hnojiv pomocí arduina.
Tak to je moje vysvětlení.
