Ja nehonim pocet commitu (ale commituju docela dost). Ted jsem si spocital prumernou delku komentare u commitu v par projektech, vychazi okolo 27 znaku (BTW netusim, jak bych takovou vec naklikal v GUI). Rucni commit "git ci -am ''" je jen 12 znaku navic, nad kterymi nepotrebuju premyslet, prumerna velikost commitu je vyrazne prez 1.000 znaku, cili skutecny overhead na vytvoreni commitu je cosi pod 1% pocitano na klavesy, mnohem mene prepocitano na dusevni namahu. Samozrejme bych to mohl nahradit skriptem, treba s 2 znakovym nazvem (napr gg) a pak by to bylo jeste min, ale to, ze jsem tak za ta leta neucili mi naznacuje, ze to fakt neni neco, co by mi vadilo - spis to beru jako takovou zarazku, kdy se jeste naposled zamyslim, zda to komitovat chci v tomto stavu, ci nikoli. Cili pomale je tu neco zcela jineho, nez ovladani gitu
Protoze casto merguju a pouzivam vic vetvi (a vic pocitacu, na kterych pracuju) a ne vzdy chci prevzit vsechny zmeny (jako ladici tisky, docasne komentare a podobne), tak od gitu potrebuju radu dalsich veci, nez jen ukladat stav projetu. A casto se hodi nejaky vypis z nej prohnat nekolika filtry a/nebo skripty. To uz si v GUI neumim predstavit jako nejakou jednoduchou akci.
Vim zvlada doplnovani, coz mi vetsinou staci, foldovani, takze malokdy se mi modifikovane useky nevejdou na monitor, i kdyz jsou v ruznych castech souboru/nekolika souborech (vedlejsi dusledek je, ze vetsinu hlavilcek nepotrebuju naseptavat, protoze je mam primo pred ocima) a je to pro me nejlepsi a nejpohodlnejsi editor, co jsem zatim potkal. (vcetne NetBeans a Visual Studia).
mam radu vlastnich zkratek, regulary pro hledani/nahrazovani pouzivam prakticky porad (a nemam problem napsat na prvni pokus spravne regular prez 100 znaku) a velice casto pouzivam makra - v tomhle je vim fakt velice pohodlny a flexibilni a snadno jdou naskriptovat i dost silene veci. Navic clovek prakticky nemusi sundat ruce z klavesnice, coz je velka vyhoda. Stejne jako spousta registru pro kopirovani.
Typovou kontrolu (a nejen tu) zvladne snadno prekladac otevreny v jinem okne (Alt+Fx, sipka nahoru, Enter), ale v typech vetsinou problemy nejsou.
Arduino IDE jsem prepnul na externi editor, takze nemusim nikam nic kopirovat a prekladam primo z adresare projektu - ale stejne se spis snazim prejit na makefily i tady a vetsinou to IDE tudiz nepotrebuju vubec.
Taky moznost snadno porovnavat soubory z ruznych projektu a prenaset veci mezi nima, aniz bych si "zaneradil" aktualni projekt je pro me dost sikovnou veci (midnight commander + vim, to cele v nekolika oknech). Napriklad mam nekolik ruznych blogu (jasne ze je verzuju taky a publikuju prez "make deploy"
- vyhodou je stejne "vyvojove prostredi", vcetne syntax highligting, jako u programu (ci prozy a poezie)), kam taky pretahuju veci (nebo odtamtud zase do projektu), coz je na proklikavani se adresarovou strukturou v GUI docela opruz - v CLI je to otazka par klaves - 0mc<Enter> a jsem v adresari pro micro-corner
Driv byla nezanedbatelna vyhoda i v rychlosti a HW narocnosti, moderni procesory to uz docela stiraji - neni nutne cekat vecnost, nez se GUI otevre, ale stejne je to na slabsich pocitacich (netbook do kapsy) porad vyrazne znat - vim chodil slusne i na 100MHz 486
.
U delsich textu me porad jeste zdrzuji ruce, ale u zakladnich prikazu uz je limitem spis hlava, prsty tech par znaku napisou driv, nez si rozmyslim, co dal.