- deska regulátoru otáček s TDA1085
regulátor otáček motoru s TDA1085
Pravidla fóra
Vkládejte prosím jen HOTOVÉ projekty, které chcete představit ostatním.
Vkládejte prosím jen HOTOVÉ projekty, které chcete představit ostatním.
regulátor otáček motoru s TDA1085
Příští týden budu posílat do výroby plošňáky pro elektroniku pro řízení motoru pomocí TDA1085. Je to bez-arduinový, klasický řídící regulátor otáček pomocí potenciometru. Navíc umožňuje zpětné čtení otáček přes tacho, pokud ho motor má. Deska je 114x76mm, součástky THD. Viz obrázek. Jestli má někdo zájem o desku, dejte obratem vědět, můžu jich objednat o pár kusů navíc. Bude to jednorázová objednávka. Dodatečně se už objednávat tyto desky nebudou. Perspektivně, letos, bude k této řídící desce ještě druhá deska s digitálním otáčkoměrem.
S časem se vše zhoršuje (zákon prof. Parkinsona)
Re: regulátor otáček motoru s TDA1085
Odesláno do výroby. Ještě jsem desku trochu upravil na jiný, menší rozměr (o 3cm čtvereční menší), ale především jsou síťové konektory na jedné straně a ovládací a datové na protilehlé. Zapojení zůstalo beze změny, viz datasheet Philips k obvodu TDA1085. Je to posledná várka desek, protože obvody TDA1085 docházejí a sehnat originály za rozumnou cenu už skoro ani nejde.
S časem se vše zhoršuje (zákon prof. Parkinsona)
Re: regulátor otáček motoru s TDA1085
Desky dorazily v pořádku. Jednu desku jsem osadil a otestoval s motorem 1200 Watt. Obrázky desky, schema a neosazený plošný spoj je zde (přidáno dnes): http://www.jplabs.co.uk/projects/bh1085a.html
Pro ty co neumí anglicky ani slovo:
Deska je oboustranná, 120x70mm. Součástky klasické pro ty, kteří se teprve učí zacházet s páječkou. Je dobré začít učit se pájet u drátových součástek než začínat od konce s SMD. Schema je standardní dle katalogového listu k obvodu TDA1085A. Desku lze napájet buďto z regulovaného DC zdroje +15V nebo ze sítě. Odběr je zanedbatelný. Pro napájení ze sítě nutno osadit odpor 6K8/5Watt a diodu 1N4007.
Ovládání otáček motoru:
Jedna možnost, "klasika" je potenciometrem nebo přepínačem s odpory v děliči.
Druhá možnost, pro ty, kteří musí všude narvat Božské Arduino, je možnost odpory v děliči přepínat z Arduina a Arduino řídit například potenciometrem připojeným na AD převodník.
Pro ty obzvlášť otrlé, kteří by chtěli ovládat Arduino rotačním enkodérem s programovým dekodování pulzů z enkodéru a dále Arduinem nastavovat odporovou dekádu na vstupu TDA1085A, tak dobrá rada: mějte na paměti, že pokud se vám povede Arduino pomocí rotačního enkodéru "vyšinout" a Arduino provede neočekávané nastavení vstupní odporové dekády obvodu TDA1085A, může to mít fatální následky pro motor, případně také obsluhu u motoru.
Někoho možná napadne místo potenciometru použít digitální potenciometr s I2C. V tom případě nutno vybrat takový digitální potenciometr, který vydrží 15V.
Měření otáček motoru:
Jednak lze zobrazovat tzv. nastavené otáčky motoru a dále skutečné otáčky motoru, které závisí na skluzu a zatížení motoru. Nastavené otáčky motoru se zjistí z napětí na odporu R9 (viz schema). Lze udělat "kalibraci", například zjistit skutečné otáčky při 12V. Podle tohoto napětí pak lze udělat odporový dělič pro vstup do voltmetru, aby číselná hodnota měřeného napětí odpovídala číselné hodnotě otáček. Je to prosté, například použijete 3.5 místný voltmetr (nepředpokládám, že dneska ještě existuje někdo se znalostmi jak odečíst hodnotu z budíku se stupnicí a rafičkou). Tedy 3.5 místný volmetr ukazuje číselně do 1999. To znamená, že může ukazovat max. 1999 otáček. V tom případě budeme uvažovat otáčky za minutu. Je potřeba si sestavit vstupní dělič pro voltmetr tak, aby při otáčkách například 133 ot/sec bylo na vstupu voltmetr 0.133 V. To odpovídá cca 8000 ot/min což je cca 12V na odporu R9.
Když budete chtít ukazovat otáčky za sec., musíte použít 4.5 místný voltmetr, s rozsahem 19999 a obdobným způsobem upravit vstupní dělič voltmetru. To samé se pochopitelně týká měření pomocí Božského Arduina s jeho AD převodníkem. Jak se zjistí hodnoty odporů v odporovém děliči? Jednoduše, pomocí Ohmova zákona a trojčlenky.
Skutečné otáčky motoru se zjistí měřením počtu pulzů, které přicházejí z tachogenerátoru od motoru (nebo jiného snímače na hřídeli motoru). Pulzy se měří na konektoru J6. Také v tomto případě je nutno upravit amplitudu pulzů pomocí napěťového děliče nebo naopak zesilovače. Záleží na tom, čím se impulzy na hřídeli motoru snímají.
Snímače otáček motoru mohou být magnetickým snímače, indukčním snímačem, optickým snímačem. Každý takový snímač generuje jinou amplitudu pulzů a většinou také několik pulzů na otáčku. Jestliže váš motor nebude mít žádný snímač otáček, můžete mu snímač otáček dodělat. Není to nic složitého.
Ještě mi zbývá několik destiček plošného spoje. Kdo má zájem, může ode mne získat neosazenou desku, obvod TDA1085A, případně některé další součástky.
Pro ty co neumí anglicky ani slovo:
Deska je oboustranná, 120x70mm. Součástky klasické pro ty, kteří se teprve učí zacházet s páječkou. Je dobré začít učit se pájet u drátových součástek než začínat od konce s SMD. Schema je standardní dle katalogového listu k obvodu TDA1085A. Desku lze napájet buďto z regulovaného DC zdroje +15V nebo ze sítě. Odběr je zanedbatelný. Pro napájení ze sítě nutno osadit odpor 6K8/5Watt a diodu 1N4007.
Ovládání otáček motoru:
Jedna možnost, "klasika" je potenciometrem nebo přepínačem s odpory v děliči.
Druhá možnost, pro ty, kteří musí všude narvat Božské Arduino, je možnost odpory v děliči přepínat z Arduina a Arduino řídit například potenciometrem připojeným na AD převodník.
Pro ty obzvlášť otrlé, kteří by chtěli ovládat Arduino rotačním enkodérem s programovým dekodování pulzů z enkodéru a dále Arduinem nastavovat odporovou dekádu na vstupu TDA1085A, tak dobrá rada: mějte na paměti, že pokud se vám povede Arduino pomocí rotačního enkodéru "vyšinout" a Arduino provede neočekávané nastavení vstupní odporové dekády obvodu TDA1085A, může to mít fatální následky pro motor, případně také obsluhu u motoru. Někoho možná napadne místo potenciometru použít digitální potenciometr s I2C. V tom případě nutno vybrat takový digitální potenciometr, který vydrží 15V.
Měření otáček motoru:
Jednak lze zobrazovat tzv. nastavené otáčky motoru a dále skutečné otáčky motoru, které závisí na skluzu a zatížení motoru. Nastavené otáčky motoru se zjistí z napětí na odporu R9 (viz schema). Lze udělat "kalibraci", například zjistit skutečné otáčky při 12V. Podle tohoto napětí pak lze udělat odporový dělič pro vstup do voltmetru, aby číselná hodnota měřeného napětí odpovídala číselné hodnotě otáček. Je to prosté, například použijete 3.5 místný voltmetr (nepředpokládám, že dneska ještě existuje někdo se znalostmi jak odečíst hodnotu z budíku se stupnicí a rafičkou). Tedy 3.5 místný volmetr ukazuje číselně do 1999. To znamená, že může ukazovat max. 1999 otáček. V tom případě budeme uvažovat otáčky za minutu. Je potřeba si sestavit vstupní dělič pro voltmetr tak, aby při otáčkách například 133 ot/sec bylo na vstupu voltmetr 0.133 V. To odpovídá cca 8000 ot/min což je cca 12V na odporu R9.
Když budete chtít ukazovat otáčky za sec., musíte použít 4.5 místný voltmetr, s rozsahem 19999 a obdobným způsobem upravit vstupní dělič voltmetru. To samé se pochopitelně týká měření pomocí Božského Arduina s jeho AD převodníkem. Jak se zjistí hodnoty odporů v odporovém děliči? Jednoduše, pomocí Ohmova zákona a trojčlenky.
Skutečné otáčky motoru se zjistí měřením počtu pulzů, které přicházejí z tachogenerátoru od motoru (nebo jiného snímače na hřídeli motoru). Pulzy se měří na konektoru J6. Také v tomto případě je nutno upravit amplitudu pulzů pomocí napěťového děliče nebo naopak zesilovače. Záleží na tom, čím se impulzy na hřídeli motoru snímají.
Snímače otáček motoru mohou být magnetickým snímače, indukčním snímačem, optickým snímačem. Každý takový snímač generuje jinou amplitudu pulzů a většinou také několik pulzů na otáčku. Jestliže váš motor nebude mít žádný snímač otáček, můžete mu snímač otáček dodělat. Není to nic složitého.
Ještě mi zbývá několik destiček plošného spoje. Kdo má zájem, může ode mne získat neosazenou desku, obvod TDA1085A, případně některé další součástky.
S časem se vše zhoršuje (zákon prof. Parkinsona)
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů
