POGO PIN - kontaktní testovací piny

[Le-Ze]

Dobrý den.
Když mam nepájivé kontaktní pole.
https://dratek.cz/arduino-platforma/141 ... y-204.html
A nechci při pokusech na desky pájet piny.
Prý se na to používají kontaktní testovací piny – pogo pin.
Našel jsem jich několik s různým označením. Muže prosím někdo doporučit ty správné?
Podle AL claude, tak 180g P100-B1.
https://www.aliexpress.com/item/1005005437725877.html
Dukuji.

[AstroMiK]

A jaký máš plán s tím nepájivým polem?

Myslím, že jestli se budeš snažit procpat pogo pin do pole tou stranou s průměrem 1.3mm, tak se tam nevejde.

Pogo pin je spíš k tomu, že ty tlustší části (průměr 1.3) jsou v nějakém mechanicky pevném uchycení a s pohyblivýma hrotama se pak píchá do dírek na testovaném plošňáku.
Tím, že má každý pin svou pružinu, pak tolik nezáleží na mechnické přesnosti - každý pin si podle potřeby přizpůsobí nezávisle svůj přítlak.

Ukázky:
http://protofusion.org/wordpress/wp-con ... 00x447.jpg
https://cz.szgood-link.com/Content/uplo ... 663fdf.jpg
https://cdn.elecbee.com/attachment/v3/d ... sting.webp

Takže jestli chceš testovat moduly bez pájení kolíkových lišt, tak by bylo nejlepší pogo piny připájet na univerzální plošňák a vyvést z nich dráty, které se pak teprve napíchají do nepájivého pole.

Co se týče tvarů hrotů, pro obyčejné díry bych volil spíš tupější hrot s hvězdicovými výstupky pro lepší kontakt (něco jako PL75-LM2).
Ostré hroty by byly lepší pro případy, kde nejsou díry a pin tlačí na nějaké plné plošky (SMD)

[gilhad]

Na breadboardech používám k měření nejčastěji kablíky https://dratek.cz/12768-dupont-propojovaci-vodice/, z toho nejčastěji Male-Male, kde jeden konec píchnu do dírky v bretadboardu a na druhý chytnu třeba sondu od osciloscopu, nebo si ho přitáhnu v LEDce, nebo k jiné zajímavé věci.

Pro trvalé měřící body (zvláště ve spleti vodičů) pak používám pinové lišty (pinheader 2.54) zejména Male 9na které můžu nasunout Female-něco kablík, nebo rovnou chytit sondu)

https://dratek.cz/303-kolikove-a-dutinkove-listy/

nebo nějaké prodloužené, třeba jako https://www.aliexpress.com/item/1005004839261484.html , kde mírným násilím a kleštěmi posunu tu černou část tak, aby čouhalo asi tak 6mm na jedné straně, kudy to cpu do breadboardu a zbytek na straně druhé.

(Ty lišty se dají ulomit, nebo uštípnout na libovolnou délku, od jednoho pinu včetně.)

Pokud to chceš naopak použít na připojení nějaké destičky, aniž bys ji osazoval pinama (co já vím, například https://dratek.cz/arduino-platforma/770 ... modul.html - jen kvůli vzhledu a nezapájeným lištám), tak
- pro krátké měření nároku na spolehlivost (jen chodí, nechodí, chodí asi tkhle na pár sekund až minutu) stačí tu pinovou ličtu nasadit, nepájet, zasunout do breadboardu a držet rukou s mírným tlakem do strany - ono to udělá nějaký kontakt a vrací nějaká data, nebo bliká, píská, nebo tak něco. (trapné jak facka na břicho, ale provizorně se to použít dá s velkou úspěšností)
- pro měření opakované to připojit něčím takovýmhle https://www.aliexpress.com/item/1005009160823689.html nebo jiným chňapidlem s drátkem do nepájivého pole
- pro opakovaná měření by pak měly cenu ty pogo piny na nějaké (třeba dřevěné, nebo PCB) desce připevněné na pevno, dráty od nich do breadboardu a měřenou destičku na ně přitlačit shora. Pro spoustu měřených destiček postačí jedna krátká řada s rozestupy 2.54mm (0.1 palce). Tady je potřeba ty pogo piny dobře mechanicky fixovat, například mít dvě PCB s 1.3mm dírama a mít je sešroubované přez krátké distančky nebo tak něco, aby se ti to neklátilo jakmila ne to zatlačíš trochu z boku.

[AstroMiK]

Ony by se ty pogo piny daly připájet i na kolíkové hřebínky a ty pak zasunout do nepájivého pole.

Zkusil jsem to a docela to funguje. Ten zelený plošňák mezi testovaným modulem a nepájivým polem je tam kvůli lepší mechanické stabilitě.

[Le-Ze]

AstroMiK děkuji.

[JPLABS]

pogo-pin se používá pro hlavy automatických testerů. Z měřící hlavy vykukuje pouze kratká část.
Způsob použítí jak je ukázáno na fotkách nahoře, kde si prodloužíte vývod z nepájivého pole není nejlepší nápad. Protože na tyto dlouhé vývody se nachytává šum a rušení. Záleží na tom pochopitelně, co vůbec měříte. Jestliže máte na nepájivm poli třeba obvod 555 který napájíte 12V a blikáte si LEDkou, tak to nevadí. Jestliže si ale do napájivho pole dáte třeba AD převodník nebo sestavíte obvod, kde máte sígnál 10 kHz s amplitudou 1V, pak to vadiv bude a napříte voloviny.

Včera v noci jsem například zkoumal na nepájivém poli nf oscilátor s operačním zesilovačem. Zkoušel jsem různé operační zesilovače s různými hodnotami odporů a kondenzátorů. Napájení jsem testoval od 3V do 5V. S takovýmito pogo-piny bych pochopitelně naměřil blbosti. Používal jsem osciloskopickou sondu, kterou jsem se připojil přímo na vývod operačního zesilovače. Výsledek pokusů byl, že ano, oscilátor funguje co do rozsahu kmitočtu jak jsem vypočítal, výsledek průběhů je nadějný, ale pro další měření musím vyrobit plošný spoj a testovat na destičce plošného spoje, protože i 5cm propojky na nepájivém poli způsobují zkreslení, zanáší šum a rušení. Na destičce plošného spoje si udělám testovací body, piny, pro přichycení osciloskopickou sondou. Takovýmto způsobem nutno měřit.

Co se týká zasouvání kolíkových lišt do nepájivého pole, kolíková lišta tam sice jde narvat, ale pružinky v otvorech nepájivého pole se tím docela poničí. Když pak do téhož otvůrku nepájivého pole zastrčíte součástku s tenkými vývody, tak ta součástka tam buď vůbec nedrží mebo má mizerný kontakt.

[gilhad]

Pro pohled z druhé strany - tohle (8bitový počítač):

funguje na breadboardu spolehlivě i na frekvenci 3.5 MHz - viz třeba

[JPLABS]

po tom breadboardu a drátech určitě neběhají signálu 3.5 MHz Kromě toho to je digitální technika na 5V, kde je rušení,které tak nějak nevadí. Jiná věc je analogová technika.

[gilhad]

Běhají, (až na ten krystal, který tam kmitá na 14.7456 MHz). HD6309 z toho krystalu dělá hodiny E a Q posunuté o 1/4 proti sobě na 1/4 kmitočtu (čili 3.6864 MHz, ok, není to přesně 3.5 MHz, je to o něco rychlejší ...) a ty jdou těm pamětem spolu s R/w signálem a obě paměti podle adresy a R/w buď čtou a posílají data, nebo zapisují zaslaná data. Vím to, protože jsem na to koukal i na osciloskopu a protože to nomálně komunikovalo přes ACIA na témže breadboardu (ta měla hodiny stažené na 1.8432 MHz, aby komunikovala na 115200 baudech) a výsledek je vidět na tom screenshotu. (Nahoře je kousek programu přenášeného jako IHEX do RAMky, který jsem následné spouštěl, rovnítka značí, kde byl v paměti předtím stejný byte a mříže kam se píše nová hodnota.)

Zkoušel jsem, kam se s tím dostanu a i na 4 MHz (krystal 16MHz z Arduina) to bylo stabilní, ale to nafocené nemám. Nicméně to bylo to samé, jen ještě o fous rychlejší.

Kdybych používal nějaký 1V, tak by tam asi šum byl výraznější, ale při 5V to problém nebyl a a jaké jiné napájení bych asi tak měl volit u součástek konstruovaných na 5V +/- 10%?

A nejsem sám, podobných staveb 8bitových počítačů na breadboardech je plný youtube ...

----

A jestli se nepletu, tak Le-Ze to chce taky pro Arduino a jeho moduly a ty taky většinou běhají na 5V digitálně