gilhad píše: ↑09 kvě 2024, 19:01
Arduino tam přímo není, ale "nějaký takový podobný procesor" tam naopak určitě je.
Mají tam nastavování 1-99 celých vln (50 vln=1sec tam píšou), takže nejspíš něco jako spínání v nule, nebo tak.
Jaká prodleva je přez ty spínací členy nevím, ale když umíme měřit těch 240V vstupních, určitě půjde měřit i ten výstup.
Zatím tu nebylo žádné schema, takže se těžko vyjadřovat k té prodlevě, ale pokud je prodleva převážně na spínání těch 240V, tak je strašně snadné to snímání zdvojit, jednou na vstupu a jednou za spínačem a tu prodlevu Arduinem prostě změřit. Jak při spínání, tak při rozpínání. A při druhém a dalších pokusech už vycházet z předchozích naměřených hodnot a rovnou je zahrnout do toho procesu počítání času.
Například pokud mi při měření vyjde, že rozpínání trvalo 1.23 ms a spínání 2.34ms a chci tam dát 5 půlvn, od nuly k nule, celkem 50ms, tak vydám pokyn k sepnutí 2.34ms před nulou, odpočítám 50ms-1.23ms=48.77ms a vydám povel k rozepnutí a vyjde to přesně.
(Navíc si i při tom budu měřit a pokud mi vyjdou nějaké rozumné hodnoty (že třeba mezitím nevylítly pojistky, nebo tak něco), tak je přidám do statistiky. Arduino má EEPROM, kde se dají uchovávat data i při vypnutí, navíc se tam dá dodělat SD karta, pokud chce člověk těch dat hodně a nebo je moc často měnit.)
A určitě by se dalo měřit něco nějak i okolo toho sváření, pokud by to bylo potřeba. Ale můj dojem je, že tam číňan prostě pošle určitý počet celých vln a ono to pak něco, protože tam zmiňuje celou sekundu a tak dlouho nikdo nebude držet oblouk při sváření na jednom místě. Takže tím spíš nabije nějaký kondík a ten pak vybije, nebo tak něco a spoléhá na rovnici výstupní energie=vstupní energie * účinnost. Kde vstupní energje je něco jako počet sinusovek * vstupní napětí.
Jo jak jsem psal cinan tam ma nasobky celych sinusovek coz je vlastene 20milisekund. Coz je mozna i moc. Asi by bylo lepsi po pulvlnach 10ms. Nehlede na to ze to jejich UI je uplne trapny. Cas tam zadavas v tech intervalech ne v casovych jednotkach, rotacni enkoder maji zapojeny obracene, ta jejich anti-lock funkce taky nefunguje jak ma a pritom je to docela zasadni funkce. Pokud podrzim spinac dele tak tyrystor zustane sepnuty....
Merit i ten vystup by ale znamenalo dve ty merici trafa? Cinan tam ma jen jedno 9-12V na napajeni a meri tu frekvenci pred tim nez si to usmerni.
"Například pokud mi při měření vyjde, že rozpínání trvalo 1.23 ms a spínání 2.34ms a chci tam dát 5 půlvn, od nuly k nule, celkem 50ms, tak vydám pokyn k sepnutí 2.34ms před nulou, odpočítám 50ms-1.23ms=48.77ms a vydám povel k rozepnutí a vyjde to přesně."
Az takhle jednoduche to asi nebude. Kontroluje se tam taky ten vykon a ne jen cas. Takze se osekavaji ty vlny. Takze by to spise bylo 5 signalu behem 50ms. Cinan tam ma psane 30-99 % vykonu ale jestli si dobre pamatuji tak to jde nastavit jen 30-90%. Takze jako jeden souvisly interval to nebezi. Osekava se ta sinusovka v pripade toho cinskeho modulu.
Ta pamet na parametry svarovani by byla dobra pokud by se dala kazda ta pamet oznacit custom jmenem a ne jenom cislem tak jak to ma cinan. Potom clovek stejne musi mit nekde na papire ve ktere pameti ma data k urcitemu clanku (svarovani). Pokud by u toho bylo dobre UI tak bych tu pamet ani nepotreboval. Tech max 5 hodnot tam klidne zadam z notysku.
"Ale můj dojem je, že tam číňan prostě pošle určitý počet celých vln a ono to pak něco, protože tam zmiňuje celou sekundu a tak dlouho nikdo nebude držet oblouk při sváření na jednom místě. Takže tím spíš nabije nějaký kondík a ten pak vybije, nebo tak něco "
Ne cele vlny tam neposila. Tech 0-99 casovych jednotek tam je jenom kvuli dvoucifernemu UI. Na dve sekundy ani na jednu se aku clanky svarovat nedaji. Tam to beha max v desetinach sekundy. Kdyby tam poslal jen urcity pocet vln bez regulace vykonu tak by to nemuselo byt vubec tak slozite a jen by se pustil casove omezeny signal. Pak uz by ani nemelo smysl hledat nulu na sinusovce. Ano jsou bodovacky ktere jedou z kondiku a nebo z baterek u tech se spina svarovaci proud mosfetama v paralelnim zapojeni. Ale tohle neni nas pripad. Tady resime spinani primaru na trafu. U bodoveho svarovani zadny oblouk neni. Dve elektrody jsou pritiskle na material a prochazejici proud zahreje a svari (speče) svarovane materialy. Bez oblouku.
Jo a cinan tam ma jeste zakomponovanou kompenzaci vvstupniho napeti do trafa a podle toho jeste upravuje asi ten vykon. Aby ty svary byli stejne pri ruznem kolisani napeti v siti. S tim si ale asi u nas hlavu lamat nemusime.
